Stárneme

25. ledna 2013 v 23:50 |  úvahy,poezie
"Veru, víš kdo umřel?"
Já tak nesnáším tuhle větu.
Moje třídní ze základky umřela na rakovinu. Odemykala jsem školní skříňku, když mi to kamarádka oznámila a překvapilo mě, že jsem neuronila ani jednu slzu. Ne proto, že bych byla necitlivá, ale proto, že moje tělo a moje "já" se rozhodlo držet si to hezky v sobě a trápit se s tím sama.
Hlava mi přetékala vzpomínkami a já je nestačila sbírat.
Jela jsem sama ze školy, do uší vložila sluchátka s Angels od the XX a v duchu plakala. Byla jsem tak smutná a přitom to na mě vůbec nebylo vidět. Vzpomínala jsem na všechny ty školy v přírodě, divadla a výlety, na její chladné ruce, když mi česala copánek na její vlídný úsměv.
Jeden den tu jsme a druhý už třeba ne. Měníme se a stárneme a je potřeba ty poslední dny, měsíce, roky našeho života naplnit tak, abychom byli šťastní a lidé na nás vzpomínali s láskou.
Rada ode mě: Nezabývejte se kravinami a žijte naplno!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 taradorizp taradorizp | E-mail | Web | 26. ledna 2013 v 1:40 | Reagovat

Také nám umřel třídní učitel ze ZŠ - bylo mu 34, doma měl roční mimino... Rakovina... Celý život sportoval, nekouřil a celkově žil relativně zdravě... Tenkrát jsem poslouchala "You must love me" od Madonny... Taky... Jak píšeš... Nic jsem na sobě nedala znát a plakala v duchu...

2 Japonský dům a rozhovory Japonský dům a rozhovory | Web | 26. ledna 2013 v 9:04 | Reagovat

To snad nikdo tuhle větu nemá rád. Je to smutný, když se něco stane takovýho.

3 silentday silentday | Web | 26. ledna 2013 v 9:42 | Reagovat

Hodně smutné, upřímnou soustrast.

4 Rony Rony | Web | 26. ledna 2013 v 23:21 | Reagovat

Děkuju všem :) aspoň sem jsem se mohla vypsat :))

5 .... .... | Web | 10. února 2013 v 17:32 | Reagovat

To je mi upřímně líto.Souhlaís s Tebou v poslední veťě -  Nezabývejte se kravinami a žijte naplno!- ano i tak se to dá říct. Já používám heslo, sice dosti známé a okoukané,ale i tak "Never back down". Člověk by neměl zapomínat na to co se stalo,ale zárověn si musí užívat co se děje teď.Ne co bude,ale co je teď. Jinak moc pěkný blog .:)

6 Houp Houp | Web | 8. března 2013 v 20:09 | Reagovat

Žij naplno! To bych potřebovala aby mi každé ráno někdo omlátil o hlavu :) Každopádně upřímnou soustrast. To s těmi slzami chápu. Já jsem schopná plakat u seriálů, knih, animáků a i u sitcomech ale jakmile je to něco v mém životě... smrt, loučení nebo prostě něco, kdy ostatní lidé brečí já to nedokážu! Dusím to v sobě, křičím ve své hlavě a pak možná uroním potok slz, když jsem sama... pocity má člověk různé.
Každopádně věřme, že všichni ti co nás opouští se dostávají do lepších míst.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama